Král Lávra

Lehce ironický příběh holiče Kukulína, který jako jediný odhalil tajemství oslích uší svého krále a svěřil ho kmenu staré vrby, aby pak jiný málem zaplatil životem za jeho nečekané zveřejnění, je na první pohled shovívavou, téměř dobromyslnou básnickou hříčkou. Pod povrchem se však skrývá nefalšovaný výsměch hlouposti a krutosti korunovaných hlav a kritika systému, který dává jedinému člověku neomezenou moc nad životy ostatních lidí. Klidný, téměř rozmarný tón pohádky i její smírný závěr jsou v účinném ironickém kontrastu k vážnosti obsahu a k nezastírané kritice panovnické zvůle.